Koncem května a června vrcholí pro dětské knihovnice a knihovníky z Městské knihovny Louny jejich práce s dětmi z prvních tříd základních škol. Malí školáci z Loun i okolních vesnic se účastní slavnostní akce „Pasování prvňáčků na čtenáře.“ Většina pasovacích ceremoniálů proběhne v kongresovém sále lounské knihovny. Knihovna však v rámci své regionální funkce dává možnost obcím, ve kterých sídlí její místní lidové knihovny, uskutečnit slavnostní obřad tam. A tak jste mohli (a stále ještě můžete) potkat patrony lounské knihovny – rytíře Dobroslava Sečtělého, rytíře Řádu krásného slova, a jeho společnici knihomolku Jolku také v Panenském Týnci, Peruci, Měcholupech, Cítolibech, Tuchořicích, Ročově či Košticích nad Ohří. Jejich úkolem je děti pobavit, ale i zjistit, zda se během školního roku naučily číst. Že je to věc nesnadná, si mnozí z nás uvědomí, když vzpomeneme na své čtenářské začátky. Důležité je však říci, že čtenářské dovednosti se dají získat pravidelným předčítáním. To také patroni knihovny říkali dětem, kterým čtení ještě trochu dělalo problémy. Všechny však prokázaly základní čtenářskou dovednost a směly předstoupit před rytíře a být pasovány. Každý žák získal svůj pasovací dekret, knížečku Krtčí metro, záložku a poukaz na první průkaz do knihovny na rok zdarma. Většina dětí (361) jich byla se svou třídou v tomto školním roce zapojena do celostátního projektu „Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka,“ který byl při této příležitosti vyhodnocen. Cílem projektu je rozvoj čtenářských návyků dětí již od první třídy. Všechny přihlášené třídy v rámci této akce nadstandardně spolupracují se svou knihovnou – navštěvují knihovnické besedy, setkání s autory, účastní se výtvarných projektů, … Jednou ze zajímavých aktivit tohoto projektu jsou i čtenářské deníčky „Škola naruby.“ Děti mají za úkol do nich zaznamenávat, kdo jim četl a jak se jim to líbilo. Což velmi oceňují. Známkovat paní učitelku a další dospěláky a psát jim pochvaly či poznámky, to se jim jen tak nepoštěstí. K zápisu pak připojí obrázek. Bohužel to někdy nemají jednoduché, protože jim doma nechtějí předčítat. Čtenářské deníčky jsou úžasnou příležitostí, jak podpořit dětské čtenářství, ale i vztahy v rodině. Co může být hezčího, než se přitulit k někomu, koho máte rádi, a společně příjemně strávit čas. Pročítat takové množství deníčků je poměrně náročné, ale když vidíte, že to může fungovat, tak to naplňuje knihovníky spokojeností. Jen malá ochutnávka – Tatínek čte krásně J, Babička četla hezky a moc se mi to líbilo a dávám 1*, Maminka četla dokonale, Bylo to legrační * *, Táta zíval, Děda usnul. Majitelé nejzajímavějších čtenářských deníčků byli odměněni knihou, kterou sponzorsky věnovalo vydavatelství Mladá fronta a velkoobchod s knihami OPA. Odměnou za úspěšné absolvování projektu „Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka“ byla pro všechny děti knížka, původní česká novinka, která byla napsána a ilustrována výhradně pro ně a kterou nelze v běžné knihkupecké síti minimálně tři roky koupit. Letos to byla kniha „Kde se nosí krky,“ jejímiž autory jsou spisovatel Miroslav Tvrz a ilustrátorka Alena Schulz.

A tak i když se slavnostní pasování a hezké vyhodnocování blíží ke svému konci, knihovníci nejsou smutní. Vždyť spousta rozzářených dětských očí, nadšené a zaujaté obličeje, u paní učitelek a rodičů či prarodičů hrdost na získaná hodnocení dětí, to vše jim přináší velké uspokojení. A ve spojení se získáním nových nadšených dětských čtenářů si není co více přát.

Jana Hrbková