Honza a Petr – dva obyčejní dvanáctiletí kluci – kamarádi, kteří spolu chtějí zažívat různá klukovská dobrodružství. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nežili v Praze v době německé okupace a jeden z nich neměl židovský původ. Nejprve různá omezení, zákazy, příkazy a nakonec Petrův odjezd do ghetta v Terezíně. Síla přátelství však dokáže překonat mnohé. Tak právě o tom je příběh spisovatele Františka Tichého. Jeho kniha „Transport za věčnost“ právem získala letošní ocenění Magnesia Litera v kategorii Litera pro děti. Období druhé světové války je pro dnešní děti těžko pochopitelné. Kniha Františka Tichého však nabízí zajímavou cestu, jak jim tuto dobu poutavou formou přiblížit. Její autor byl v pondělí 14. května milým hostem Městské knihovny Louny při besedách se žáky základních škol. Mluvil s dětmi o své práci na knize, o využití autentických dobových materiálů, o skutečných postavách té doby i o své inspiraci k psaní. Jedním z podnětů k napsání mu byl starý sešit, který jeho maminka našla kdysi na půdě. Byly v něm vzpomínky autorovy babičky na jejího bratra i jeho dopisy z vězení, když byl zatčen Gestapem. Vyprávění pana Tichého doplňoval jeho student František a četbou několika úryvků z knihy lákal posluchače k jejímu přečtení. (Knihovna ji samozřejmě nabízí k vypůjčení.) Na závěr autor odpovídal na řadu zvídavých dotazů.
Možná někdy zapomínáme na to, proč máme začátkem května volný den navíc a jen jsme rádi, že si můžeme odpočinout. Výše uvedená kniha i setkání s Františkem Tichým nám daly připomenout, o kolik jsme šťastnější než Petr a Honza, protože jsme se narodili právě do této doby.
Jana Hrbková
Fotogalerie